Jak se hospodaří s dešťovou vodou v Berlíně, Bratislavě nebo pražských bytovkách?

Spotřeba vody v domácnosti

Zatímco v rozvojových zemích připadá na jednu osobu 10 litrů vody denně, v českých domácnostech odteče do kanalizace přibližně 12–15x větší množství neboli 120–150 litrů vody. Více než 40 % celkové spotřeby přitom padne na splachování toalety, 25 % na osobní hygienu a pouze necelá 4 % slouží k přímé konzumaci.

Využití dešťové vody v domácnosti

Pokud začnete dešťovou vodu akumulovat v retenční nádrži, můžete ji využít na třech úrovních:

1. Použití zachycené dešťové vody k zálivce zahrady.

2. Použití zachycené dešťové vody pro splachování toalety. Toto řešení vyžaduje vybudování oddělených rozvodů vody a instalaci trojí filtrace, která vodu zbavuje sedimentů.

3. Použití zachycené dešťové vody k praní prádla, kdy se oddělené stoupačky přivedou nejen k toaletám, ale i k pračce. Nutností je vyšší stupeň úpravy vody tak, aby nebyla chemicky znečištěná.

Mimochodem, věděli jste, že z dešťové vody lze udělat vodu pitnou? Několikastupňový systém filtrace musí v takovém případě doplnit UV záření a dezinfekce, která vodu zbaví veškerých choroboplodných zárodků a bakterií. Nemožné to ale rozhodně není!

Výhody využití dešťové vody

• Dešťová voda dokáže nahradit až 50 % pitné vody z vodovodního řádu, což znamená úsporu na vodném. Pokud však spotřebovaná dešťová voda odchází do kanalizace, platbě stočného se nevyhnete. Proto stojí za to zvážit také recyklaci šedé vody a za tímto účelem si pořídit domovní čističku odpadních vod (ČOV).

• V případě uzavřeného systému, kdy je voda na pozemku čištěna a využívána stále dokola (pomocí již zmíněné čistírny odpadních vod), můžete ušetřit i na stočném.

• Dešťová voda se skvěle hodí k zálivce, jelikož na rozdíl od pitné vody neobsahuje chlor a minerály, které rostlinám škodí.

• Vzhledem k tomu, že dešťová voda neobsahuje soli vápníku a hořčíku, je neocenitelným zdrojem měkké vody. Ta se skvěle hodí k praní prádla, jelikož nezanáší buben pračky, nezpůsobuje vodní kámen a navíc snižuje spotřebu pracích prostředků.

• Retenční nádrže na zachycení dešťovky mohou mít i preventivní význam v ochraně před přívalovými dešti.

• Na pořízení retenční nádrže lze využít dotaci z programu Dešťovka, která pokryje až 50 % způsobilých výdajů.

Jak to funguje v praxi

Abyste mohli dešťovou vodu akumulovat a dále využívat, potřebujete retenční nádrž. Vhodnější je zvolit podzemní variantu nebo nádrž umístit například do sklepa či suterénu budovy, kde se udržuje nízká teplota.

Retenční nádrž je třeba vybavit několikastupňovou filtrací a čerpacím systémem. V případě, že chcete dešťovku využívat v domácnosti, čeká vás také zřizování dvojích rozvodů vody. Dle zákona totiž dešťová voda a pitná voda nesmí přijít do kontaktu, jinak by mohlo dojít ke kontaminaci celého vodovodního řádu.

Co když dešťová voda dojde

Při instalaci systému pro recyklaci dešťové vody je třeba myslet také na to, že objem nádrže není nekonečný a zásoba vody může dojít. Takováto situace se řeší například tím, že se do nádrže umístí miniplovák, který při poklesu hladiny vody přepne bezpečnostní trojcestný ventil v domě, odstaví čerpadlo a do toalet proudí opět voda z vodovodu. Druhou možností je, že se do nádrže jednorázově dopustí voda z vodovodu, maximálně však 1–3 cm.

Jak se hospodaří s dešťovou vodu ve světě a u nás?

Hospodaření s dešťovou vodou v Berlíně

V centru hlavního města Německa byste našli administrativní budovy s vegetačními střechami, které pomáhají zadržovat dešťovou vodu a příznivě ovlivňují zdejší klima. Na Postupimském náměstí se pak nacházejí vodní plochy a mokřady dotované dešťovou vodou.

Hospodaření s dešťovou vodou v Bratislavě

Inspirovat se můžeme také u našich sousedů. Konkrétně v Bratislavě zavedli bezplatné poradenství, které magistrát poskytuje při obnově bytových domů a které je zaměřené na hospodaření s dešťovou vodou. Smyslem je, aby se o možnostech hospodaření s dešťovou vodou dozvěděli i lidé z praxe.

Hospodaření s dešťovou vodou v České republice

• Od roku 2021 platí pro všechny novostavby povinnost akumulovat dešťovou vodu v retenční nádrži nebo jezírku.

• Každoročně máte možnost využít dotaci z dotačního programu Dešťovka a tím ušetřit až polovinu nákladů spojených s pořízením a instalací systému na recyklaci dešťovky.

• V roce 2021 prosadila Aliance Šance pro budovy, aby se v zákoně o ochraně veřejného zdraví objevila jasná definice užitkové vody. Nově tak bude možné jednoduše povolit využití dešťové nebo šedé vody z umyvadel a sprch pro splachování, praní, závlahu nebo umývání vozidel.

• S novou legislativou by měla přijít i nová vyhláška k zákonu o vodovodech a kanalizacích. Ta má zvýhodnit budovy se zelenými střechami, které ušetří přes 20 tisíc korun ročně na srážkovném.

Dobrou zprávou je, že už i v našich končinách vznikají budovy, nebo dokonce celé komplexy budov, které nějakým způsobem opětovně využívají dešťovou (a mnohdy i šedou) vodu. Chcete konkrétní příklady?

Rezidenční areál Koivu Zličín

Realizaci areálu Koivu Zličín má na svědomí developerská společnost YIT. Ta zde vůbec poprvé využila komplexní systém odvodu dešťových vod pomocí tzv. měkké infrastruktury. Co si pod tím představit? Jedná se o důmyslný systém akumulací, vsaků, retencí a odpařovacích ploch, který efektivně využívá srážkovou vodu a zabraňuje, aby bez užitku stékala do kanalizace. Zadržená dešťovka následně slouží k zavlažování celého areálu o úctyhodné ploše téměř 30 000 m2.

Areál Suomi Hloubětín

Projekt, který vznikla opět pod taktovkou společnosti YIT, se stala přímo ukázkovým příkladem toho, jak lze hospodařit s dešťovou vodou v bytové výstavbě. Jedná se o jeden z prvních projektů implementování systému likvidace dešťových vod v takovém měřítku na území Prahy, který byl navíc vybudován na náklady investora a bez čerpání dotací.

Více informací o tom, jak systém likvidace dešťových vod funguje v praxi, najdete zde.

Riviéra Rokytka a Pod Bertramkou

Projekty, jejichž výstavbu si vzala na starost developerská společnost GARTAL, využívají dešťovou vodu nejen k zálivce, ale také ke splachování toalety. V případě projektu Riviéry Rokytka se jedná o 10 bytů, zatímco areál Pod Bertramkou tvoří dokonce 45 bytů.

Obchodní akademie v České Lípě

Inovativní projekt hospodaření se srážkovou a šedou vodou uvedla v roce 2021 do praxe Obchodní akademie v České Lípě. Jak dešťová, tak šedá voda slouží k zalévání trávníků, kropení dvora a splachování toalet. Za tento projekt získaly Liberecký kraj a Agentura regionálního rozvoje zvláštní cenu poroty v soutěží Chytrá města 2021.