Komu dle zákona patří vodovodní přípojka?

Co je vodovodní přípojka dle zákona

Dle zákona o vodovodech a kanalizacích je vodovodní přípojka považována za samostatnou stavbu, kterou tvoří úsek potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru. Skládá se konkrétně z:

• napojení na vodovodní řad,

• potrubí před vodoměrem,

• vodoměrné sestavy,

• domovního rozvodu.

K vybudování vodovodní přípojky potřebujete jednak projektovou dokumentaci, jednak stavební povolení. Více se dozvíte v článku Vodovodní přípojka od A do Z.

Kdo je vlastníkem vodovodní přípojky

Ještě do roku 2002 byl za vlastníka vodovodní přípojky považován vlastník připojeného pozemku nebo stavby. Na novější přípojky se však vztahuje nový zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, dle kterého je vlastníkem přípojky ten, kdo ji na své náklady pořídil. 

Kdo hradí zřízení vodovodní přípojky

Náklady na zhotovení vodovodní přípojky se dělí mezi vlastníka (provozovatele) vodovodu a odběratele. Tím je zpravidla majitel nemovitosti, která se připojuje k vodovodnímu řádu. Z jeho kapsy se hradí samotná vodovodní přípojka, činnosti spojené s napojením a vodovodní řád a domovní řád.

Tip: Zajímá vás, kolik stojí vodovodní přípojka? Spočítali jsme to za vás!

Vlastník a provozovatel vodovodu hradí materiál na odbočení přípojek, uzávěr vodovodní přípojky a vodoměr, jelikož se jedná o součást vodovodu, nikoliv přípojky.

Kdo hradí opravu a výměnu vodovodní přípojky

Je-li přípojka vody v nevyhovujícím stavu, je třeba ji buď opravit, nebo kompletně vyměnit. Opravu i výměnu přitom hradí vlastník přípojky. 

Výjimka nastává, pokud je vodovodní přípojka uložena v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství. V takovém případě hovoří zákon jasně: opravy a výměnu má na starosti vlastník a provozovatel vodovodu. Ten provádí rovněž osazení, údržbu a výměnu vodoměru.

Co když je vodovodní přípojka na cizím pozemku

Čas od času nastane situace, kdy vodovodní přípojka vede přes cizí pozemek. Jestliže není chráněna věcným břemenem, může po vás soused požadovat její odstranění.

Z toho důvodu doporučujeme zřídit k vodovodní přípojce věcné břemeno, konkrétně služebnost inženýrské sítě. Vlastník pozemku se v takovém případě musí zdržet všeho, co vede k ohrožení inženýrské sítě, a je-li to s ním předem projednáno, umožní oprávněné osobě vstup na pozemek po nezbytnou dobu a v nutném rozsahu za účelem prohlídky nebo údržby přípojky.

Věcné břemeno se zpravidla zřizuje vzájemnou dohodou s vlastníkem pozemku, přes který přípojka vede. V některých případech však o jeho zřízení může rozhodnout soud. V každém případě náleží vlastníkovi cizího pozemku jednorázová nebo opakovaná náhrada, která je stanovena ve smlouvě o věcném břemenu.

Věcné břemeno se většinou zřizuje na dobu neurčitou a zpravidla takzvaně ve prospěch nemovitosti, nikoliv osoby. 

Shrnutí

Vlastníkem vodovodní přípojky je od 1. 1. 2002 investor, který ji na své náklady pořídil. Ten má rovněž povinnost zajistit její případnou opravu či kompletní výměnu – výjimkou jsou přípojky, které jsou uloženy v pozemcích tvořících veřejné prostranství. Podstatné je, že stejná pravidla platí také pro kanalizační přípojky.

Máte další dotazy, které vám článek nezodpověděl? Kontaktujte nás a společně vyřešíme váš projekt vodovodní přípojky.

Kontaktujte násMinulý měsíc jsme ve vašem okrese v okrese připravili .