Chystáte se stavět rodinný dům? Pak je nejvyšší čas rozhodnout, jak budete nakládat se srážkovou vodou. V opačném případě vás čekají komplikace při schvalování stavebního povolení i kolaudaci. Zjistěte, jak efektivně řešit odvod dešťové vody na pozemku a co vám ukládá zákon.

Odvod dešťové vody dle novely zákona

V roce 2021 vzešla v platnost novela zákona, která všem majitelům novostaveb ukládá povinnost zachytávat dešťové vody přímo v místě, kde spadnou – tedy na pozemku. Zasakování či odvod srážkové vody je tak třeba řešit už v momentě, kdy připravujete projektovou dokumentaci. V opačném případě se připravte na komplikace při schvalování stavebního povolení a kolaudaci.

Novela zákona se týká i stávajících majitelů staveb, kteří plánují změnu stavby – přístavbu, nástavbu nebo třeba zateplení. Pokud potřebují stavební povolení, získají ho jen za předpokladu, že budou zároveň řešit hospodaření se srážkovou vodou.

odvod dešťové vody zákon

Kam s dešťovou vodou dle zákona?

Zákon jasně říká, jak při likvidaci srážkové vody na pozemku postupovat:

  • Preferovaným řešením je vsak dešťové vody vody přímo na pozemku.
  • Pokud to není možné, můžete srážkovou vodu vypouštět do oddělené dešťové kanalizace, která není zakončena centrální čistírnou odpadních vod.
  • Pouze v případě, že dešťovou vodu nelze vsakovat ani vypouštět do dešťové kanalizace, povolí zákon regulované vypouštění dešťové vody do stokové kanalizace.

Pozor: Jestliže dešťové vody odvádíte do stokové kanalizace bez povolení úřadů, koledujete si o pokutu ve výši až 200 000 korun. Provinilce dokážou obce poměrně snadno odhalit tzv. kouřovou zkouškou, při které se do kanalizace vhání mlha nebo kouř a pak se pozoruje, zda se jedno nebo druhé neobjeví u okapu.

Jak řešit odvod dešťové vody

Se záchytem dešťové vody je dobré počítat ještě před zahájením samotné stavby domu. Ideálním řešením je akumulace a následné efektivní využití dešťové vody přímo na pozemku, nebo dokonce v domácnosti.

Jak tedy k nakládání s dešťovou vodou přistoupit?

1.krok: Zjištění podloží pozemku

V první řadě je třeba zjistit, zda vám podloží pozemku umožňuje dešťové vody zasakovat. Tuto informaci můžete získat na obecním úřadě, který by měl mít dobré povědomí o hydrogeologických podmínkách v dané oblasti.

Pokud tomu tak není, nezbývá vám nic jiného, než se obrátit na hydrogeologa, který vypracuje hydrogeologický posudek. Na základě vrtné sondy určí složení zeminy a nálevovým testem zjistí koeficient vsaku. Zároveň do posudku zahrne i hladinu podzemní vody a okolní vodní zdroje, které rovněž ovlivňují vsakovací schopnost podloží.


Potřebuji hydrogeologa

hydrogeologický průzkum ke kopané studni

2.krok: Vsakování nebo vypouštění dešťové vody

Podle typu podloží a místních podmínek je třeba rozhodnout, jak budete s dešťovou vodou nakládat. V ideálním případě by se měla dešťová voda nechat vsáknout do půdy, na kterou spadla. Pokud to není možné, povolí zákon vypouštění dešťové vody do oddělené dešťové kanalizace, v ojedinělých případech pak do stokové kanalizace.

Vsakovat dešťové vody nelze, pokud:

  • není k vsakování vhodné podloží (nepropustné jíly a písky),
  • hrozí kontaminace podzemních vod.

3.krok: Zajištění zadržování dešťové vody

Dešťovou vodu je třeba vsakovat a vypouštět regulovaně, aby se předešlo problémům, a to zejména ve spojení s přívalovými dešti. Za tímto účelem se používají vsakovací systémy, retenční nádrže a akumulační nádrže na vodu.

  • Vsakovací objekty

K zasakování srážkových vod se nejčastěji používají klasické vsakovací jámy naplněné kamenivem a systém drenáží z drenážních trubek. Nevýhodou těchto řešení jsou rozsáhlé zemní práce, přesuny zeminy a štěrku a postupné zanášení jam zeminou. Navíc dešťovou vodu necháváte zcela bez užitku odcházet z vašeho pozemku, což je věčná škoda.

  • Retenční nádrže na dešťovou vodu

Retenční nádrže slouží primárně k zadržení dešťové vody na určitou omezenou dobu, například v případě přívalových dešťů. Voda se následně postupně vsakuje nebo je odváděna do vodního toku, případně do dešťové kanalizace. Pokud je chcete využít na maximum, můžete akumulovanou vodu využít i na zahradě nebo v domácnosti.

  • Akumulační nádrže na dešťovou vodu

Podzemní nádrže se instalují zejména k rodinným domům, kde slouží k akumulaci dešťových vod. Ty můžete následně využít k zálivce zahrady nebo splachování toalety. V podstatě tak zabijete dvě mouchy jednou ranou. Jednak splníte zákonnou povinnost, jednak šetříte pitnou vodu, což se projeví nižšími výdaji za vodné a stočné.

Zásobník na dešťovou vodu je třeba správně nadimenzovat, a to tak, aby dokázal pojmout zásobu vody zhruba na 3 týdny. Do výpočtu se zahrnuje úhrn srážek, velikost odvodňované plochy a zamýšlené využití dešťové vody. Návratnost akumulační nádrže se počítá v řádu let a významně se zkrátí, pokud využijete dotační podporu státu.

Tip: Jak velkou akumulační nádrž potřebujete? To vám prozradí výpočet velikosti nádrže na dešťovou vodu.

nádrž na dešťovou vodu

Zákony týkající se hospodaření s dešťovou vodou

Pokud vás zajímá legislativní stránka věci, přinášíme vám přehled zákonů, které se přímo týkají hospodaření se srážkovou vodou.

  • Zákon č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a jeho prováděcí vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území
  • 5 odst. 3 a § 27 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) v platném znění

Další související právní předpisy:

  • Vyhláška č. 183/2018 Sb., o náležitostech rozhodnutí a dalších opatření vodoprávního úřadu a o dokladech předkládaných vodoprávnímu úřadu
  • Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 7/2003 Sb., o vodoprávní evidenci, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů

Důvody novely zákona

V přírodě je běžné, že většina vody se buď odpaří, nebo vsákne do půdy, a jen malá část odteče po povrchu do potoků, řek a říček. Jedná se o přirozený a velmi dobře vybalancovaný proces, kterému se však do cesty staví lidé a jejich činnost.

Zejména pokračující výstavba vede k tomu, že ubývají zelené plochy na úkor těch zpevněných a nepropustných. Nejen že dešťová voda se nemá kam vsakovat, ale zpevněné plochy ji navíc vedou neomylně rovnou do kanalizace. Tam ale nemá co dělat. Jak se města rozvíjejí, kapacita kanalizace nestačí. Z okrajových částí se voda odvede a je jí tolik, že pak při nárazových srážkách vyplaví centrum města.

Pokud dešťové vodě neumožňujeme, aby se vsákla, narušujeme tím takzvaný malý vodní cyklus. Díky němu se srážky, které spadnou v určitém místě, tam odpaří a opět tam spadnou. Narušení malého vodního koloběhu má na krajinu devastující účinek, kdy prohlubující se sucha střídají přívalové deště.

odvod dešťové vody

Dotace na zadržování vody v krajině

Stát si moc dobře uvědomuje, že efektivní likvidace dešťové vody na pozemku je jedním z účinných způsobů, jak zadržet vody v krajině. A kupodivu nepřichází pouze s novými zákony a nařízeními, ale také s dotační podporou pro každého, kdo k hospodaření s dešťovou vodou přistupuje zodpovědně.

Majitelé rodinných domů tak mohou žádat o příspěvek z dotačního programu Dešťovka, který pokryje až 50 % nákladů spojených s pořízením a instalaci nádrže na dešťovou vodu. Dotace je odstupňovaná dle konkrétního způsobu využití dešťové vody. Maximálně tak můžete získat až 105 000 korun.

Tip: Přečtěte si, jak žádat o dotaci Dešťovka. Nebo nás rovnou kontaktujte – poskytujeme nezávaznou konzultaci zdarma a pokud se společně dohodneme, rádi vám vypracujeme odborný posudek k žádosti o dotaci.


Chci nezávaznou konzultaci


Komentáře

Zanechte nám tu komentář nebo dotaz. Váš email nebude veřejný.