Povinnost vybudovat ČOV a kanalizaci: Kdy? Jak? A proč?
Michal Kraus
Povinnost vybudovat ČOV a kanalizaci dopadá na obce s více než 2 000 obyvateli. Jedna strana mince se striktně drží vodního zákona, druhá strana, však správně poukazuje na finanční realitu a možnosti samosprávného celku financovat takový záměr. Jak to tedy je doopravdy s povinností vybudování centrální čističky a následného zasíťování kanalizací?
Co o povinnosti vybudovat ČOV a kanalizaci říká zákona?
Předně je vhodné podívat se zákonný rámec. Klíčové ustanovení najdeme tradičně ve vodním zákoně, který v závěrečných a přechodných ustanoveních zavedených zákonem č. 20/2004 Sb. Čl. II ve článku 6, říká následující:
Obce, jejichž současně zastavěné území je zdrojem znečištění o velikosti nad 2 000 ekvivalentních obyvatel, nebo ty, které této velikosti dosáhnou do 31. prosince 2010, jsou povinny nejpozději do 31. prosince 2010 zajistit odkanalizování a čištění jejich odpadních vod na úroveň stanovenou nařízením vlády vydaným podle § 38 odst. 5 vodního zákona, ve znění tohoto zákona.
Podotýkáme, že nejsme právníci a nemůžeme dávat právní rady, ale toto ustanovení, na které se odkazuje většina zdrojů, říká jen to, že větší obce se musí k případné neutěšené situaci postavit čelem. Lhůty pomíjíme, protože známe realitu a víme, jaký je ještě dnes reálný stav v některých obcích.
Co nám říká o povinnosti kanalizace §38
Přechodné ustanovení nás odkazuje k §38, odst. 5, které zní takto:
Zneškodňováním odpadních vod se pro účely tohoto zákona rozumí jejich vypouštění do vod povrchových nebo podzemních nebo akumulace s jejich následným odvozem na čistírnu odpadních vod podle odstavce 8. Kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování v souladu s podmínkami stanovenými v povolení k jejich vypouštění. Při stanovování těchto podmínek je vodoprávní úřad povinen přihlížet k nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod, kterými se rozumí nejúčinnější a nejpokročilejší stupeň vývoje použité technologie zneškodňování nebo čištění odpadních vod, vyvinuté v měřítku umožňujícím její zavedení za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek a zároveň nejúčinnější pro ochranu vod. Kdo vypouští důlní vody do vod povrchových nebo podzemních podle zákona o ochraně a využití nerostného bohatství, může tak činit pouze způsobem a za podmínek, které stanoví vodoprávní úřad.
Z tohoto ustanovení si můžeme vzít pouze pár zásad. Za klíčové lze považovat tyto:
Vodoprávní úřad musí posoudit dostupnost nejlepší technologie
Je nutné zohlednit technologické, ale i finanční možnosti s ohledem na maximální ochranu vod.
Především finanční možnosti v kontextu maximální ochrany vod jsou důležité pro další úvahu v tomto článku.
Další zásady o čištění vod nabízí §5 vodního zákona
Pokud jste se ještě neztratili, tak se z §38 přesuneme na začátek vodního zákona, kde najdeme zásady, kterých by se měl vodoprávní úřad držet při výběru technologie. Konkrétně doporučujeme přečíst odst. 3, uvedeného paragrafu:
Při provádění staveb nebo jejich změn nebo změn jejich užívání je stavebník povinen podle charakteru a účelu užívání těchto staveb je zabezpečit zásobováním vodou a odváděním odpadních vod kanalizací k tomu určenou. Není-li kanalizace v místě k dispozici, odpadní vody se zneškodňují přímým čištěním s následným vypouštěním do vod povrchových nebo podzemních. V případě technické neproveditelnosti způsobů podle vět první a druhé lze odpadní vody akumulovat v nepropustné jímce (žumpě) s následným vyvážením akumulovaných vod na zařízení schválené pro jejich zneškodnění….
I z toho ustanovení se dají vyčíst konkrétní zásady pro likvidaci odpadních vod:
Vždy je preferována kanalizace
Není-li, ale k dispozici hledá se alternativa v přímém čištění odpadních vod, tu dnes nabízí domovní čistírna odpadních vod nebo septik s filtrem
Teprve až po vyčerpání těchto možností přichází na řadu žumpa
Co znamená odkanalizovat obec?
Pokud bychom se vrátili na začátek textu, můžeme začít bilancovat nad pojmem “odkanalizovat”. Co to znamená? Slovo odkanalizovat konotuje vybudování nové kanalizace, je tomu, ale skutečně tak? Tento pojem se ve vodním zákoně objevuje pouze jednou, a to právě ve zmíněném ustanovení.
Tento pojem se nicméně dvakrát vyskytuje v zákoně o vodovodech a kanalizacích.
Odkanalizování podle zákona o vodovodech a kanalizacích
Nápovědu nabízí §4, odst. 1):
Kraj v samostatné působnosti zajišťuje zpracování a schvaluje plán rozvoje vodovodů a kanalizací (dále jen „plán rozvoje“) pro své území. Plán rozvoje obsahuje koncepci řešení zásobování pitnou vodou, včetně vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na pitnou vodu, a koncepci odkanalizování a čištění odpadních vod na území daného kraje. Plán rozvoje musí být hospodárný a musí obsahovat technicky nejvhodnější řešení a vazby k plánu rozvoje pro území sousedících krajů.
Opět se tedy setkáváme s variabilitou výkladu. Zda je odkanalizování vždy spojeno se stavbou kanalizace. Dané ustanovení totiž říká, že kraj má povinnost sestavit plán na zásobování pitnou vodou a řešení odpadních vod v kraji, musí ale přihlížet na hospodárnost a technicky vhodné řešení. Toto ustanovení si tedy vykládáme tak, že nelze slepě přikázat vybudování kanalizace a obecní čističky bez další úvahy.
Co si o povinnosti vybudovat ČOV a kanalizaci myslí samo ministerstvo
A konečně, protože znovu opakujeme nejsme právníci, budeme vycházet i z výkladu ministerstva životního prostředí. Bývalý ministr Brabec se v tomto ohledu vyjádřil dosti jasně, když i se svým zástupci uvedl, že se povinnost vybudovat ČOV a kanalizaci dá nahradit systémem decentrálního čištění odpadních vod.
Vzhledem k tomu, že tato dotace (viz níže) dále běží a mluví se o jejím prodloužení, vykládáme si to tak, že povinnost může obec splnit i tímto řešením. To znamená nemusí budovat centrální čističku odpadních vod a kanalizaci. Má však povinnost současnou situaci řešit.
Co má dělat obec, která nemá finance na vybudování kanalizace
Co tedy dělat, pokud náklady na centrální čističku a novou kanalizaci přesahují veškeré možnosti obce a není, jak splnit zákonnou povinnost?
Nabízí se právě již zmíněná dotace na vybudování soustavy domovních čistíren odpadních vod.
Ta umožňuje obci splnit povinnost a vyhnout se případnému postihu. Navíc přináší benefity i místním občanům, kteří se tímto řešením mohou vyhnout budoucímu stočnému. Technicky je tradičním kanalizace nahrazena domovní čistírnou odpadních vod.
Každý rodinný dům v obci, tak nahradí stávající žumpu nebo septik moderní biologickou čističkou, která je nepřetržitě monitorována a servisována.
Aby byla dodržena kvalita přečištění odpadních vod, klade výzva přísné nároky na to, jakou čistírnu lze v rámci dotace vybudovat. Ve výsledku je na trhu jen několik málo čistíren, které dostojí přísným požadavkům. Obec má, ale šanci získat až 80% investovaných prostředků zpět a každý občan dostane na čistírnu příspěvek až 150 000,-.
Jak postupovat u dotace na decentrální čištění odpadních vod
Pokud se obec chce vyhnout povinnosti vybudovat ČOV a kanalizaci a zároveň vyřešit situaci s likvidací splaškových vod v obci, měla by postupovat následovně.
1) Nechat si zpracovat technicko-ekonomickou studii
Prvním krokem k dotaci je odborná studie, která posoudí technické a ekonomické možnosti. Tím dojde k naplnění k požadavkům stanovených ve vodním zákoně (viz výše). Vodoprávní úřad potřebuje vědět, co je technicky možné a za kolik, aby byl schopný se k záměru vyjádřit.
Tuto studii musí zpracovat autorizovaný vodohospodář. V praxi nejde o nic drahého a cena za takovou studii se pohybuje v rozmezí 40 až 80 tisíc. Ve většině obcí není nutné na zpracování této studie vypisovat výběrové řízení.
Technicko-ekonomická studie zhodnotí alternativy řešení, jak z pohledu financí, tak vlivu na životní prostředí. Starosta a zastupitelstvo, tak dostanou do ruky zprávu, která velmi odborně hodnotí možnosti obce a situaci, jak řešit povinnost vybudovat ČOV a kanalizaci.
2) Seznámit se záměrem občany
Účast v dotaci je dobrovolná, avšak aby měla obec nárok, musí se připojit minimálně 30% občanů obce. Z naší zkušenosti se vždy objeví někdo, komu současné neutěšené řešení vyhovuje a dál bude klidně žít s hrozbou pokuty a dalšího postihu.
Klíčovém na takovém setkání je vysvětlení všech výhod a nevýhod. Výhodou bývá finační přispění a také to, že podle pravidel dotace se o domovní čistírny musí minimálně 10 let starat obec.
3) Odborný posudek k dotaci ČOV a projekt
Třetím krokem je pak poptání vodohospodáře, typicky skrze výběrové řízení. Ten zpracuje tzv. odborný posudek, kde se již konkrétně řeší stavební záměr. Tento dokument je klíčový pro podání dotace.
Z něho pak následně vychází i projektová dokumentace domovních čistíren odpadních vod.
4) Vyjádření kraje a dalších důležitých orgánů
K záměru se samozřejmě vyjadřuje kraj, který má ze zákona v gesci tzv. PRVKÚK.
5) Realizace odkanalizování obce decentrálním čištěním
Posledním krokem je už realizace domovních čistíren. Tomu samozřejmě předchází výběrové řízení na dodavatele technologie a realizaci stavby.
Chybějící ČOV a kanalizaci by měly obce řešit především kvůli ochraně obyvatel obce
Obec by měla odkanalizování řešit primárně z titulu splnění povinnosti vybudovat obecní ČOV a kanalizaci. Motivace, tak přichází ze strany zákona. Vedle toho tím, ale výrazně přispívá svým občanům.
Není neobvyklé, že občané v menších, ale i větších vesnicích stále využívají řešení k likvidaci odpadních vod, která dnes již neodpovídají legislativě. Konkrétně máme na mysli staré jímky a žumpy. Jejich obsah nebývá často vyvážen tak, jak předpokládá zákon. Vypouštění septiku na zahradu, vývoz žumpy “bez papírů” a další praktiky jsou naprosto běžné.
Na druhé straně ti, co vyváží žumpy poctivě zatěžují svůj rozpočet neadekvátně dnešním možnostem. Využitím dotace na domovní čistírny, mohou své starosti vyřešit jednou provždy a obec se zbaví povinnosti vybudovat čov a kanalizaci. Příkladem může být město Rychvald, které si tímto řešením splnilo povinnost.
I menší obce mohou vyhnout budoucím povinnostem a využít dotaci na ČOV
Výše uvedené se týká především obcí, které mají více, než 2 000 obyvatel. Logicky však existují i menší obce, které jsou zatím mimo hledáček zákona. Téma hospodárné likvidace odpadních vod se však týká i jich.
Dotace na domovní čistírny odpadních vod se poskytuje všem obcím, ve kterých doposud nevznikla kanalizace. Pokud je vás v obci polovina, tak to vůbec nevadí. Stačí, aby požadované řešení pomohlo minimálně 30% občanů.
Rádi vám s touto problematikou pomůžeme od A do Z.