Jak a do čeho chytat dešťovku? Představujeme venkovní nádoby na dešťovou vodu
Michal Kraus
Dešťová voda je zadarmo, tak proč toho nevyužít?
Pokud vlastníte zahradu, podaří se vám ročně ušetřit i desetitisíce korun jen tím, že k jejímu zalévání použijete nachytanou dešťovou vodu. Kromě toho, že je zcela zdarma, má i řadu dalších výhod.
Je měkčí, takže po ní rostliny nežloutnou,
má ideální teplotu, takže květinám při zalévání nezpůsobíte šok,
obsahuje více živin, především dusíku, kterým při zalévání přirozeně pohnojíte trávník.
Dešťová voda v domácnosti
Zalévání zahrady ale není jediné, k čemu lze dešťovku využít. S trochou snahy a stavebních úprav totiž dokáže nahradit kohoutkovou vodou přímo v domácnosti, a to například při běžném úklidu, splachování toalety nebo při praní prádla. Díky tomu, že je dešťovka měkká, nezanáší buben pračky vodním kamenem a vy tak ušetříte za nákup změkčovačů.
Pozor ale na to, že dešťová voda nesplňuje standardy pitné vody, proto je nutné vybudovat nejprve oddělené rozvody vody. Nádoby na dešťovou vodu se navíc doplňují o filtry, tak aby se případné zdravotní riziko snížilo na naprosté minimum.
Ideální využití této vody pak je pro praní a splachování. Vzhledem k tomu, že právě na tyto činnosti denně padne 30–40 % vody, investice do retenční nádrže a do nových rozvodů se jistě vyplatí. Navíc v situaci, kdy lze pro toto řešení získat dotaci díky programu Dešťovka, s čímž vám rádi pomůžeme.
Nejjednodušším řešením jsou nadzemní nádoby na dešťovou vodu – sudy a barely
Na většině zahrad se setkáte s otevřenými sudy nebo barely, které se tradičně umisťují pod okap. V otevřených nádobách se ale voda rychleji kalí a rostou v ní řasy a množí se komáři, takže v létě si večerní posezení na zahradě příliš neužijete. Na vině jsou vysoké teploty a sluneční světlo, které podporují množení různých mikroorganismů.
Řešením jsou nádrže s víkem, které vodu chrání před nečistotami a komáry. Hodit se vám mohou také speciální nádoby na dešťovou vodu s vypouštěcím kohoutkem ve spodní části, na který jednoduše napojíte zahradní hadici nebo si natočíte vodu přímo do konve.
Jeden problém se tím ale nevyřeší – takovéto zahradní nádoby na dešťovou vodu pojmou přibližně 300–500 litrů dešťovky. A co si budeme povídat – takové množství vody vám v parném létu vystačí maximálně pár dní.
Kdy zvolit retenční nádrže na dešťovou vodu
Běžné barely na zachytávání dešťové vody pro vaše účely nejsou dostačující, jelikož mají malý objem nebo se v nich voda rychle kazí.
Máte obavy, že během suchých letních měsíců nebudete mít dostatek užitkové vody k zalévání zahrady.
Rádi byste ve své domácnosti využívali ekologický zdroj vody.
Rádi byste snížili své výdaje za stáčenou vodu.
Pokud to se sběrem a následným využitím dešťové vody myslíte vážně, investujte do retenční nádrže. Ta pojme množství vody, se kterým přečkáte až tři týdny sucha. Jedná se ale o finančně nákladnější variantu a v případě podzemní nádrže také o variantu, která se neobejde bez výkopových prací.
Nadzemní vs. podzemní nádrž na vodu
Nespornou výhodou nadzemních nádrží je nízká pořizovací cena a jednoduchá instalace. Na druhou stranu se v nich voda kazí o poznání rychleji, než když je uložená pod zemí. Právě proto si většina majitelů rodinných domů raději připlatí za podzemní nádrž, které nabízí výrazně větší objem a také možnost propojení s automatickou závlahou zahrady.
Materiál nádrže na vodu
Nejrozšířenějším materiálem pro výrobu nadzemních i podzemních nádrže je bezesporu plast. V případě podzemní nádrže ale můžete vybírat hned z několika variant:
Základním typem je samonosná nádrž, která nevyžaduje obetonování. Běžně se usazuje do míst, kde není riziko spodní vody nebo kde se nenachází jílovité podloží.
Pro uložení do větší hloubky nebo v případě jílovité půdy se používají plastové nádrže určené k obetonování.
Posledním typem jsou pak dvouplášťové podzemní nádrže, které jsou de facto vyztuženou sestrou první varianty. Používají se v místech, kde je tlak na nádrž zesílen spodní vodou.
Méně častou volbou jsou sklolaminátové a betonové podzemní nádrže, se kterými se setkáte u větších objektů, jako jsou výrobní haly nebo supermarkety. Jedná se zpravidla o místa, kde se akumulují desítky kubíků dešťové vody, a tlak vody je natolik velký, že plastová nádrž není vhodným řešením.
Jakou zvolit velikost retenční nádrže?
Jak objemnou retenční nádrž budete potřebovat, závisí na několika faktorech, se kterými je třeba počítat. Rozhodující je:
plocha střechy, která bude vodu zachytávat,
plocha zahrady, kterou plánujete dešťovkou zalévat,
průměrný úhrn srážek za rok v dané lokalitě,
případné další využití dešťové vody v domácnosti (splachování, praní prádla).
Zásadním faktorem jsou samostatné srážky, ani velká nádrž vás v místech, kde obecně neprší, nezachrání. Aktuální data k vašemu kraji zjistíte na tomto odkazu.
Orientační výpočet velikosti nádrže na dešťovou vodu
Chcete dešťovku používat výhradně k zálivce zahrady? V tom případě si vystačíte s jednoduchým výpočtem, který říká, že na zálivku 100 m² zahrady budete potřebovat 1 m³ (1 kubík) dešťové vody. Vlastníte-li zahradu o ploše 500 m², pořiďte si 5kubíkovou nádrž na dešťovou vodu.
Máte-li v úmysly dešťovou vodu zapojit i do vnitřních rozvodů, pak na jednu osobu pro domácí využití by měl připadat 1 kubík vody, aby zásoba na užívání vydržela alespoň 3 týdny. Pokud jste tedy doma 4 a chcete zalévat zahradu o ploše 500 m², pak budete potřebovat minimálně 9kubíkovou nádrž na dešťovou vodu.
Na co si dát pozor při sběru dešťové vody
Věřte tomu, nebo ne, kvalitu nashromážděné vody ovlivňuje i střešní krytina. Zvlášť pokud sbíráte dešťovku z plechové střechy, mohou spolu s vodou okapem stékat i kousky starého nátěru. Naopak tašky z pálené keramiky nebo betonu vodu neznečišťují. Přesto se ale vyplatí investovat do lapače listí nebo filtru, který umístíte přímo do okapu a získáte tak jistotu, že případné nečistoty přes něj neprojdou.
Pomozte si čerpadlem
Na zalévání pár truhlíků si vystačíte s konví, na větší zahradu si ale opatřete výkonné čerpadlo. To připojíte ke sběrné nádobě na dešťovou vodu a propojíte třeba s hadicí, ale také s postřikovačem nebo zavlažovacím systémem.
TIP: Přečtěte si, jak vybrat čerpadlo do retenční nádrže
Dotační program
Dotační program Dešťovka vznikl pod záštitou Ministerstva životního prostředí za účelem podpory využívání dešťové vody a šetření zdrojů vody pitné. O dotaci mohou žádat majitelé a stavitelé rodinných a bytových domů a nově i majitelé rekreačních zařízení, kteří zde ale mají hlášený trvalý pobyt.
Co když máte retenční nádrž již postavenou a o dotačním programu slyšíte poprvé? Ani pak nemusíte věšet hlavu. Příspěvek je určen i pro již započaté nebo dokončené stavby nádrží. Podmínkou je, aby realizace projektu nebyla v době podání žádosti dokončena déle než jeden rok.
Do třetice všeho dobrého – máte-li na zahradě nepoužívanou žumpu a rozhodnete se ji využít za účelem akumulace dešťové vody, dotace se bude vztahovat i na výdaje na její vyčištění a nezbytné úpravy.
Jaká je výše dotačního příspěvku?
Dotační příspěvek vždy pokryje maximálně 50 % celkových způsobilých výdajů, které jste schopni doložit (takže účtenky a faktury v žádném případě nevyhazujte). Přesná výše příspěvku pak závisí především na tom, jaký způsob využívání dešťové vody zvolit a jak objemnou retenční nádrž vlastníte.
Příspěvek se vždy skládá z fixní částky (pohybuje se v rozmezí od 20–60 tisíc korun), ke které se připočítává částka 3 500 korun za každý metr krychlový nádrže (jejíž minimální objem je stanovený na 2 m³).
3 varianty dotačního programu
Akumulace srážkové vody pro zálivku zahrady – Tato dotace je k dispozici pouze pro majitelé již stávajících domů (tzn. dům zkolaudovaný před 27. dubnem 2017), kteří si chtějí pořídit retenční nádrž výhradně za účelem zálivky zahrady. Příspěvek v tomto případě tvoří fixní část 20 000 korun, ke které se připočítává 3 500 korun za každý kubický metr nádrže. Získat tak můžete příspěvek ve výši až 55 000 Kč.
Akumulace srážkové vody pro splachování WC a zálivku zahrady – Druhá varianta je k dispozici také majitelům novostaveb. Srážkovou vodu je přitom možné využít nejen na zahradě, ale i v domácnosti ke splachování toalety – samozřejmě za předpokladu, že dojde ke striktnímu oddělení rozvodu srážkové vody od rozvodu vody pitné. Dotace se v tomto případě může vyšplhat až na 65 000 Kč.
Využití přečištěné odpadní vody s možným využitím srážkové vody – Třetí varianta podporuje využití takzvané šedé vody (odpadní voda ze sprchy, vany a umyvadla), která je po přečištění použita ke splachování toalety. Jestliže se kromě šedé vody rozhodnete v domácnosti využít i vodu srážkovou, dotace dosáhne až k 105 000 korun.
Jak o dotaci Dešťovka zažádat?
Každý rok je v programu k dispozici částka, která může být na základě podání žádosti přerozdělena investorům do retenčních nádrží. Jak žádost podat?
Prvním krokem je zpracování posudku a odborného projektu, který musí splňovat stanovené podmínky. Hledáte spolehlivou firmu, která vám projekt vypracuje? Společnost Zakra má bohaté zkušenosti nejen s projekty retenčních nádrží, ale také se samotným dotačním programem Dešťovka. Kontaktujte nás a společně vymyslíme nejlepší řešení pro vaši situaci.
Nádrže a nádoby na klíč
Pořídit si a instalovat venkovní nádoby na dešťovou vodu respektive nadzemní nádrže není nic složitého. Trochu jiná situace ale nastává v případě, že jste se rozhodli investovat do podzemní nádrže. Ne každý si zvládne nádrž naistalovat, tak aby si mohl být jistý, že vše bude fungovat tak, jak má. Pokud máte zájem o stavbu a koupi podzemní nádrže na dešťovou vodu, neváhejte se nám ozvat.
Mohlo by vás také zajímat:
Uvažujete nad pořízením retenční nádrže? Vše, co by vás mohlo zajímat, jsme pro vás rozebrali v článku: Retenční nádrž na vodu: Vše, co potřebujete vědět. Nenecháme vás ve štychu, ani pokud jde o samotný výběr nádrže. Inspirovat se můžete v jednom z našich nedávných praktických návodů:
Jak vybrat retenční nádrž? – Chcete si udělat jasný obrázek o tom, co vše je potřeba brát v potaz? Přečtěte si ucelený návod na to, jak postupovat při výběru retenční nádrže.
Jak vybrat velikost retenční nádrže? – Jak velká retenční nádrž pro vaši domácnost bude ideální? Poradíme vám, jak si jednoduše spočítat, jaký objem by akumulační nádrž měla mít, abyste měli stále dostatek užitkové vody.
Nadzemní, nebo podzemní nádrž? – Kam umístit retenční nádrž? Je vhodnější instalovat ji nad zem, nebo pod zem? Zjistěte, jaké jsou výhody a nevýhody obou variant.
Jaký materiál retenční nádrže zvolit? – Plastová, betonová nebo sklokeramická? Každá z variant má svá specifika a vlastnosti, díky kterým se hodí do určitých podmínek.
Jak vybrat čerpadlo do retenční nádrže – Zjednodušte si využívání akumulované dešťové vody díky správně zvolenému čerpadlu. Je vhodnější ponorné, nebo povrchové čerpadlo? A k čemu se hodí domácí vodárna?
Cena retenční nádrže – Zajímá vás, kolik zaplatíte za retenční nádrž a vše, co s její realizaci souvisí? Podívali jsme se výdajům na zoubek a detailně vám v článku popsali, za co a kolik zaplatíte.