Zasíťovaný vs. nezasíťovaný pozemek
Michal Kraus
Jak se liší zasíťovaný a nezasíťovaný pozemek? Vyplatí se investovat do pozemku, který nemá přivedené inženýrské sítě? A pokud už takový pozemek vlastníte, jak ho zasíťovat? Na to vám odpovíme v prvním článku ze série Co dělat s nezasíťovaným pozemkem.
Jak se liší zasíťovaný a nezasíťovaný pozemek
Možná si řeknete, že to je přece jasné – zasíťovaný pozemek má na svou hranici přivedené inženýrské sítě, zatímco k nezasíťovanému pozemku je musíte nejprve přivést. Pojďme se na to ale podívat trochu podrobněji.
Nezasíťovaný pozemek je takový, ke kterému nejsou připojeny inženýrské sítě. Typicky se na nezasíťovaném pozemku nenachází přípojka vody, odpadu a energie.
Co je zasíťovaný pozemek
U zasíťovaných pozemků se inženýrské sítí nacházejí zpravidla na jejich hranici a jsou vyvedené do sloupků, což podstatně zjednodušuje následnou výstavbu nemovitosti. V takovém případě je provozovatel sítě v podstatě povinen umožnit investorovi vybudovat přípojku až do jeho nového domu. Výjimkou jsou situace, kdy stávající síť nemá kapacitu na připojení dalšího odběratele.
Zasíťovaný pozemek poznáte snadno na první pohled, a to podle sloupků, kam jsou přivedeny jednotlivé inženýrské sítě.
Jestliže vlastníte zasíťovaný pozemek, pak vodovodní přípojka končí vodoměrnou šachtou, kanalizační přípojka revizní šachtou, plynovodní přípojka v plynoměrném sloupku a elektrická přípojka v HDS (smyčka NN ve sloupku na hranici pozemku stojící vedle elektroměrového pilíře). Vedou-li vám pouze kolem pozemku hlavní řády, pak pozemek zasíťovaný není a vás čeká administrativně náročná výstavba přípojek.
Co je nezasíťovaný pozemek
K nezasíťovaným pozemkům je třeba inženýrské sítě nejprve přivést, a to na vlastní náklady. Jak moc náročný proces vás čeká, závisí hned na několika faktorech. Hlavní je zjistit, zda se vůbec v blízkosti pozemku nacházejí hlavní řády (vodovod, kanalizace, plynovod). A pokud ano, jak daleko od pozemku leží. Na základě těchto informací si můžete udělat hrubou představu o tom, co bude třeba zařídit a kolik to bude stát.
I sebevýhodněji pořízený nezasíťovaný pozemek se prodraží, pokud je třeba vést inženýrské sítě několik desítek metrů nebo řešit alternativní způsoby “zasíťování” pozemku – konkrétně vrtanou studnu a domovní ČOV.
Jak se liší cena zasíťovaného a nezasíťovaného pozemku
Bývá pravidlem, že zasíťované pozemky se prodávají o několik stovek tisíc korun dráž než pozemky nezasíťované. V některých lokalitách se cenový rozdíl může vyšplhat až k milionu. Důvodem je finančně nákladné vybudování infrastruktury, které je zahrnuto v ceně zasíťovaného pozemku.
Lze koupí nezasíťovaného pozemku ušetřit?
V mnoha případech je cenově výhodnější pořídit již zasíťovaný pozemek, než se pouštět do budování infrastruktury na vlastní pěst. Přesto můžete koupí nezasíťovaného pozemku ušetřit. Nachází-li se inženýrské sítě nedaleko hranice pozemku, pak se cena jednoho napojení pohybuje v průměru okolo 50 tisíc korun. Pokud tedy koupíte dobrý pozemek bez sítí a zařídíte si je sami, ušetříte klidně i půl milionu korun.
Na druhou stranu ovšem existují i pozemky, u kterých se přívod vody, elektřiny, kanalizace či plynu může zkomplikovat a značně prodražit. Pozor si dejte zejména u částečně zasíťovaných pozemků, které mají většinou přivedenou pouze elektřinu a plyn. Nabízí se totiž otázka, zda lze na pozemek dostat vodu a kanalizaci. Pokud ne, čekají vás další výdaje například za vrtanou studnu nebo domovní čistírnu odpadních vod.
Co znamená zasíťování pozemku
Zasíťování pozemku znamená, že se na pozemek přivede základní infrastruktura nutná pro kvalitní bydlení. Zcela určitě se tak bavíme o:
připojení vody,
připojení odpadu (kanalizace),
připojení elektřiny,
připojení plynu.
Jak na zasíťování pozemku
Předpokládejme, že v blízkosti pozemku vedou inženýrské sítě, na které je pozemek možné napojit. Jak v takovém případě postupovat?
Cesta k zasíťování pozemku sestává ze tří hlavních kroků:
Ověření kapacity jednotlivých inženýrských sítí u jejich provozovatele
Vytvoření projektové dokumentace a zařízení povolení
Realizace samotných přípojek
Ověření kapacity u provozovatele sítí
Chystáte-li se stavět dům takzvaně na zelené louce, v první řadě si ověřte kapacitu sítí a možnost přípojky na stavebním úřadě a u jednotlivých provozovatelů. Bohužel dosud neexistuje přehledný celostátní systém, kde by byly zaneseny veškeré inženýrské sítě, natož všechny přípojky. Některé obce však disponují digitální technickou mapou, v níž lze tyto informace dohledat.
Projektová dokumentace a získání povolení
V případě vodovodní, kanalizační a plynovodní přípojky je postup víceméně totožný. Jakmile vám provozovatel sítě potvrdí možnost připojení k dané sítí, můžete oslovit autorizovaného projektanta. Ten vypracuje projektovou dokumentaci, se kterou se můžete vydat na stavební úřad.
Přípojky lze povolit samostatně ve stavebním řízení nebo společně se stavbou nemovitosti. Pro přípojky do 50 m délky stačí územní souhlas, v ostatních případech je nutné územní rozhodnutí a stavební povolení.
Jednodušší situace nastává v případě zřizování přípojky elektřiny. Dle poslední novely energetického zákona zřizuje elektrickou přípojku v zastavěném území provozovatel distribuční soustavy na vlastní náklady. Stačí, pokud podáte žádost o připojení dané parcely a následně od distributora obdržíte vyrozumění, kdy bude připojení provedeno.
Realizace přípojek
Nakonec je potřeba dostat vodu, kanalizaci a případně také plyn na pozemek. V této fázi přichází ke slovu specializovaná firma, která na základě projektové dokumentace provede výkop a uložení potrubí do země.
Připravte se na to, že výkopové práce pohltí většinu vašeho rozpočtu. Jak moc z něj ukrojí, záleží zejména na délce přípojky a terénu, pod kterým povede. Přibližnou cenu lze stanovit dle ukazatelů za běžný metr (bm):
asfaltová komunikace – cca 6 000 Kč/bm
chodník asfalt – cca 5 000 Kč/bm
chodník dlažba – cca 5 000 Kč/bm
zatravněná nezpevněná plocha – cca 3 500 Kč/bm
Nezapomeňte, že něco si za práci naúčtuje také bagrista. Jeho mzda se většinou odvíjí od hodinové sazby, která se pohybuje kolem 1 000–1 500 korun.
Pak už jen zbývá finální napojení přípojky na na vodovodní, kanalizační nebo plynový řad, které zpravidla provádí pracovník distributorské sítě. Jeho práce vás bude stát přibližně 8–12 000 Kč.
Kolik stojí zasíťování pozemku
Cenu inženýrských sítí nelze snadno vyčíslit, ve hře je totiž příliš mnoho faktorů. Těmi hlavními jsou délka přípojky a terén, pod kterým vede. Jakmile si spočítáte cenu za výkopové práce, pak stačí přičíst ostatní položky:
Projektová dokumentace k jedné přípojce – cena kolem 10 000 korun
Povolení přípojek – administrativní poplatky cca 2 000 korun
Vytyčení inženýrských sítí (pokud v okolí plánovaného výkopu vedou inženýrské sítě, je třeba je předem vytyčit, aby nedošlo k havárii) – cena vytyčení jedné sítě 500 korun
Hodinová sazba bagristy – cca 1 000–1 500 korun
Finální zapojení jedné přípojky – cena kolem 10 000 korun
Co dělat, když pozemek zasíťovat nelze
No jo, ale co když se nacházíte v situaci, kdy pozemek zasíťovat prostě nelze? Ať už je důvodem chybějící infrastruktura, nebo příliš vysoké náklady na vybudování inženýrských sítí, nezbývá vám nic jiného, než vymyslet alternativní řešení.
Vodovodní přípojku dokáže nahradit vrtaná studna, přičemž užitkovou vodou vás může zásobit rovněž retenční nádrž na dešťovou vodu.
S likvidací odpadních vod si poradí domovní čistírna, případně tříkomorový septik. Na žumpu, prosím, raději ani nepomýšlejte. Proč se stavba žumpy u rodinných domů nevyplatí, jsme už rozebírali v samostatném článku.
Místo plynu lze nemovitost vytápět elektřinou – ostatně chybějící plynovod je poměrně častým jevem.
No a když není elektřina? Pak už se bavíme o ostrovním domě, který využívá solární energii. Ale ruku na srdce – elektřinu dnes zavedete v podstatě kamkoliv.
Závěrem
Nacházíte-li se v situaci, kdy uvažujete nad koupí nezasíťovaného pozemku nebo ho již vlastníte, pak vás budou zajímat i naše další články ze série Co s nezasíťovaným pozemkem.
Ve druhém díle se totiž podíváme na to, jak na pozemek přivést vodu, není-li možné vybudovat vodovodní přípojku.
Třetí díl vám přinese tipy na to, jak si poradit s likvidací odpadních vod v místech, kde neexistuje obecní kanalizace.
Čtvrtý díl věnujeme alternativám plynového vytápění.
A nakonec si posvítíme i na to, jak se dá svítit i bez elektřiny.